Jdi na obsah Jdi na menu
article preview

Historie Sboru dobrovolných hasičů v Těptíně

Na malém vršku obklopeném hustými lesy, kde roste množství hub, malin, ostružin, borůvek a konvalinek, kde v lesích a polích je hojnost drobné i vysoké zvěře, vznikla vesnička Těptín. Vznik této vesničky spadá až do 12.stol. Název Těptín vznikl podle rodu Těpťů, který zde v dávných dobách sídlil. Osada Těptín je asi 25 km vzdálená od hlavního města naší vlasti Prahy.

Těptín leží v nadmořské výšce 420 m. a tím, že je obklopen lesy, má krásné a zdravé ovzduší. Dokladem toho je množství chat v jeho okolí. Na návsi stojí stará kaplička zasvěcená sv. Janu a vedle ní pomník na památku padlých ve světových válkách. Hasiči i ostatní občané si udržují svoji vesnici stále krásnou a nadále ji budou zkrášlovat i do budoucna.

                                                                                                              převzato z kroniky SDH Těptín

 

1904 - 1913

Těptínský dobrovolný sbor zakládalo 11 členů. V dnešní slavností den s úctou vzpomínáme jejich jmen. Byli to František Skružný – starosta sboru, Hynek Fryč – jednatel, Václav Skružný – velitel a další členové Antonín Hnátek, Antonín Zápotocký, František Kovařík, Josef Dvořáček, Karel Dvořáček, Jan Moučka, Karel Kučera a Karel Dvořáček. První desítka let trvání sboru byla poznamenána velkou snahou získat peníze na nákup vybavení, především stříkačky. Členové se snažili získávat peníze pořádáním plesů a přilákat pozornost obyvatel Těptína a okolí na hasičská cvičení. O tom, že se to ne vždy dařilo svědčí i špatná nálada ve sboru, popsaná v kronice. Kritickým byl rok 1908, kdy ve sboru zůstalo jen devět členů, naopak další roky již byly veselejší. V roce 1911 dokonce pro velitele kupujeme helmu a pás, jednatel má novou píšťalku. Velitel a podvelitel byli vysláni s dietami 3 koruny do hasičské školy.

1914-1923

Následující desetiletí trvání sboru od roku 1914 poznamenala první světová válka, kdy mnoho těptínských občanů odešlo bojovat „ za císaře pána“ a mnozí se již nevrátili. Naši členové neměli čas ani chuť pracovat ve sboru, a tak se schází po dlouhých čtyřech letech až 30. března 1919 na Valné hromadě. Sbor má 12 členů. Každý člen sboru si musí opatřit pracovní oblek hasičský na vlastní náklady. Žádáme obec, aby nám za čtyři válečné roky přiznala poplatek, který minulá léta vyplácela – 40 korun ročně. O rok později žádáme obec o výměnu stříkačky, která je jejím majetkem a dále, aby nám vyhradila místo na naše cvičení. V roce 1923 jsme se trochu finančně vzmohli a nakupujeme 60 metrů hadic, několik obleků a lucernu ke stříkačce.

 

1924-1933

V roce 1924 objednáváme novou stříkačku od firmy Smekal na Smíchově. Starý stroj se již nehodí k přespolním vyjížďkám k požárům. Práce ve sboru se stále více stabilizuje máme dobré jméno v obci i v okolí.

Rok 1925 je pro sbor významný nákupem výtlačné čtyřkolové stříkačky za dvacet pět tisíc korun, kterou jsme rok  předtím objednali u firmy Smekal.  20.6.1925 je v Těptíně pořádán župní sjezd a slavnostní přijímání stříkačky.

Je vidět, že práce ve sboru dostává svoji podobu a svůj smysl. Další občané mají zájem o činnost ve sboru, mezi nimi i ženy.

V roce 1929 žádáme obec o zakoupení nové stříkačky, tentokrát motorové od firmy Stratílek, 3. 11 téhož roku ji opravdu dostáváme do péče.

V roce 1930 začíná práce s mládeží, účastní se okrskového cvičení pod vedením přítele Polaneckého. Kupujeme 12 čepic pro žactvo. Dospělých členů máme 20.

Následujícího roku opravujeme zbrojnici, děkujeme firmě Ringhoffer za pořezání dříví na její opravu a obecnímu úřadu za dar 5 000 korun. Firma Ringhoffer nám rovněž zaslala 100 Kč za pomoc při lesním požáru. Za subvence 500 korun kupujeme 20 metrů hadic a jednu sekyru na jedné straně špičatou.

V roce 1933 se stále více projevuje světová hospodářská krize, rostou řady nezaměstnaných. Náš sbor, ač sám má dluh 9 000 korun, přispívá alespoň malými částkami na nezaměstnané.

 

1934-1943

Světová krize se prohlubuje a v Německu se k moci dostává Hitler. Našemu sboru stejně jako ostatním v republice je nařízeno konat předvojenská cvičení, protiplynové přednášky atd. V krizi je i naše pokladna, Hospodářská záložna nás upomíná o zaplacení dluhu – bohužel nemáme peníze. Tolik bychom chtěli auto ke stříkačce, ale to je v nedohlednu. Válečná léta jsou zlá, to se odráží i na naší činnosti. Přesto se nám daří udržet zvyklosti jako je pořádání plesu, i když bez výzdoby a tradiční polky. V roce 1940 dokonce dostáváme státní subvenci 3 000 Kč a obec Těptín nám rovněž poskytla stejnou částku na ošacení členů. Dva roky nato předáváme dle nařízení říšského protektora veškerý majetek obci. Tím ztrácíme i to málo, co máme.

 

1944-1953

Z roku 1944 nemáme jedinou zprávu o hospodaření, nevíme, zda byla pokladna sboru rovněž předána obci. Nálada je napjatá a vyhrocená mezi samotnými členy sboru. Hádky a různice na Valné hromadě tomu plně odpovídají. Přitom máme slavit čtyřicáté výročí založení sboru. Ani další válečný rok není v kronice našeho spolku zaznamenán, ale pravděpodobně fungoval dál. V souvislosti s květnovým povstáním českého lidu musíme vzpomenout naše členy Šmída, Knihu a Klápu, kteří položili životy za osvobození naší vlasti. 6. ledna 1946 přišlo na Valnou hromadu šest členů. Těm se nakonec v průběhu roku podařilo přesvědčit pro dobrovolnou činnost ve sboru další občany. Bylo přijato 25 činných členů a 20 přispívajících. Budovatelská léta ovlivňují i naši činnost. V roce 1947 chceme stavět hasičárnu. Bohužel následující roky na to nejsou peníze, a tak je nová zbrojnice přistavěna vedle garáží autobusů v roce 1950. V tomtéž roce je zakoupeno i auto. V roce 1951 se koná Valná hromada v Kamenici. Dochází ke sloučení hasičských sborů Ládví a Těptína v Hasičskou jednotu o dvou družstvech po jednom v každé vesnici a jedno družstvo náhradní. Tato změna však v následujících letech nepřináší dobré výsledky.

 

1954-1963

Z tohoto období máme jen kusé informace. Přesto o aktivitě sboru svědčí vyznamenání „ Za příkladnou práci“ či „Vzorný požárník“, která obdržela řada našich členů. Pomáháme rovněž v obci a v JZD při senoseči, žních či podzimních pracích. V roce 1961 se ujímá práce s mládeží pan Karel Procházka a v následujících letech děti slaví velké úspěchy.

 

1964-1973

V roce 1966 bylo rozhodnuto, že stávající zbrojnice a garáže ČSAD budou přestavěny na prodejnu Jednoty a hasiči si postaví novou budovu. Stavební práce na nové zbrojnici probíhaly ještě v roce 1972. Velkou zásluhu na jejím dokončení měl poslanec MNV pan František Moučka za velké pomoci Státní průmyslové školy stavební z Prahy 5. Při stavbě zbrojnice bylo odpracováno na 5 000 brigádnických hodin a měla hodnotu v té době 200 000 korun. Ve stejném období probíhaly také akce vyčištění vodní nádrže a úprava pozemku, který později sloužil dlouhá léta jako cvičiště. V roce 1973 jsme získali vůz GAZ, bohužel v dezolátním stavu. Ale díky obětavosti našich řidičů byl zprovozněn.  V té době sbor vlastnil rovněž vůz Tatra 805, který členové několik let opravovali a dávali dohromady.

 

1974-1983

V roce 1974 máme 70 členů, z toho 4 ženy. Rok nato kupujeme vybavení zbrojnice a sirénu. Máme nový vůz Praga V3S speciál – cisternu. V roce 1977 jsme započali opravu těptínské kapličky před hospodou. Práce pokračovali i další rok – opravili jsme střechu, nově kapličku nahodili a údržbou prošel i zvon. V roce 1980 jsme zakoupili dva nákladní automobily Robur, z toho jeden pojízdný. Ve stejném roce již s naší mládeží pracuje Jaroslav Ježdík, který společně s Maruškou Lhotskou na dalších spoustu let neodmyslitelně patří k mladým požárníkům.

 

1984-1993

Rok 1984 je vrcholem práce s mládeží, která získává ve hře „Plamen“ Putovní pohár a Prapor vítěze okresního výboru požární ochrany. V oddílu mladých požárníků se schází přes dvacet dětí.  V červnu 1986 byl sboru do užívání předán požární vůz IFA. Při rekonstrukci na něm bylo odpracováno 500 brigádnických hodin a vůz byl využíván po mnoho dalších let. Na začátku roku 1987 získal sbor Tatru 148 CAS 32. Dále byly zakoupeny dvě univerzální vyprošťovací sekyrky VRVN 1 Narex a okamžitě se začaly používat při výjezdech na dopravní nehody. Čtrnáct členů úspěšně složilo zkoušky na mobilní radiostanice, jednotka je vybavena moderní technikou, výjezdy jsou rychlé, téměř vždy zasahujeme u případů jako první. V roce 1988 máme již 141 členů, 117 mužů a 27 žen, nadále pracují velmi aktivně dvě družstva mládeže. O rok později máme členů již 152.  Od 16. června 1989 máme ve výzbroji speciální hydraulické nůžky z Narexu, koncem roku jsme dovybaveni hydraulickým pohonem, rozpínákem, speciálními sekyrkami a páčidly. Jsme jediná jednotka v republice, která má toto vybavení. Navíc jsme jako jediní dobrovolní hasiči vybaveni základnovou radiostanici s napojením na profesionální sbor v Říčanech. V obou našich vozech jsou mobilní radiostanice a samozřejmě nechybí ani kapesní. V roce 1990 měníme název ze Sboru požární ochrany na Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Sbor dobrovolných hasičů Těptín. Obrovským přínosem do naší zbrojnice je speciální auto rychlé pomoci Favorit Praktik se záchranářským vybavením. Okamžitě byla zakoupena i plechová garáž pro toto auto.  23. března 1990 nám bylo předáno „ Čestné uznání Ceny bezpečnosti silničního provozu“ za rok 1989. Závěrem roku 1991 bylo sedm našich členů pozváno do Hasičského domu v Praze, aby převzali jedno z nejvyšších ocenění za svoji průkopnickou činnost, tj. zasahování a poskytování pomoci lidem při dopravních nehodách. Do rukou starosty Antonína Bartáka a velitel Josefa Dvořáka st. byla předána medaile „ Za záchranu života“. Toto desetiletí lze po všech stránkách hodnotit jako jedno z nejaktivnějších, ať už z hlediska výjezdů, tak brigád nejen ve zbrojnici, ale také na pomoc obci, zemědělství a lesnictví. I na okrskové soutěže pořádané v Těptíně můžeme už jen vzpomínat. Dnes je bývalé hřiště – dnes soukromý pozemek – zarostlé trávou.

 

1994-2003

Aktivní práce sboru a hlavně jednotky pokračuje i v dalších letech. Postupné omlazování našeho sboru společně se získáváním novější hasičské techniky vedly k tomu, že vzhledem k lepší vybavenosti vozového parku jsme začali být vyzývání profesionály k čím dál většímu počtu výjezdů. Mimořádnou snahou a aktivitou členů sboru se podařilo sehnat peníze nejen od obecního úřadu, ale hlavně od sponzorů na hydraulickou soupravu k vyprošťování osob z havarovaných vozidel, a  tak jsme jako vůbec první sbor dobrovolných hasičů z celé tehdejší Československé federativní republiky začali vyjíždět k těžkým dopravním nehodám hasičským favoritem s výbavou vyprošťovacího zařízení. Bylo to hlavně a jen díky veliké „injekci“ v podobě sponzorského daru od České pojišťovny z oddělení zábrany škod. Od této pojišťovny jsme také díky velkému pochopení našich kolegů, dobrovolných hasičů z Prahy 5, Holečkovy ulice, toto vyprošťovací vozidlo dostali.

V roce 1995 získáváme další vozidlo Tatra 148 CAS 32 – auto rovněž slouží dodnes díky neustálé údržbě.  9. května 1996 bylo naší jednotce předáno další ocenění – bronzová plaketa ceny Bezpečnosti silničního provozu, čímž jsme se nositeli tohoto ocenění stali jako první hasiči v České republice. Navíc získal dlouholetý velitel Josef Dvořák st. stříbrný odznak Kavalíra silnic.

V letech 2002 -2003 se nám daří obnova techniky, výzbroje a výstroje. Firma Požární technika Komet Pečky nám repasovala dle našeho návrhu Tatru 148 CAS 32 a náhradou za technický vůz Favorit Praktik jsme  na konci roku 2002 zakoupili terénní vůz Land Rover Defender, který byl v následujícím roce přestavěn na rychlý zásahový automobil s vyprošťovacím zařízením a zdravotnickým vybavením. Rovněž ze sponzorského daru byl pořízen do zmiňovaného vozidla hadicový baviják Lukáš s 2x20 metry tlakových hadic. Na obou vozech naši členové opět odpracovali stovky hodin v nevyhovující podmínkách hasičské zbrojnice, o jejíž rekonstrukci bojujeme již druhou desítku let. Tlačíme zejména na přístavku jedné garáže a sociálního zařízení. Bohužel nejsou finance.

 

2004-2011

V červnu 2004 slavíme 100 let založení sboru „Setkáním hasičské techniky z blízkého i dalekého okolí“ v Těptíně. Ve stejném roce jsme se pokusili o výstavbu alespoň sociálního zařízení ve stávajících prostorách hasičské zbrojnice. Bohužel vše z finančních, ale i technických důvodů skončilo ve fázi přípravy dokumentů ke stavebnímu řízení. V roce 2005 bylo sboru předáno významné ocenění Čestný prapor SH ČMS. O dva roky později – v květnu 2007 – do vozového parku přibyl osobní automobil VW Transporter bezúplatným převodem od Policie ČR, který byl po nezbytné rekonstrukci uveden na podzim 2007 do výjezdu jednotky SDH obce Kamenice-Těptín.

V roce 2007 se podařilo nemožné a po více než třiceti letech bylo rozhodnuto o rekonstrukci hasičské zbrojnice. 19.7.2007 byla odsouhlasena obecním zastupitelstvem rekonstrukce hasičské zbrojnice s využitím státní dotace. Práce byly započaty na podzim 2007 a kolaudace proběhla 8.2.2008. Po dokončovacích pracích už v režii členů sboru a jednotky byla zrekonstruovaná „hasičárna“ slavnostně předána do užívání 18.10.2008. Patrová budova má 3 garážová stání, dílnu, šatnu, sociální zařízení včetně sprch a v patře společenskou místnost s kuchyňkou a oddělenou kancelář.

V posledních dvou letech se daří i pomalu obnovovat výstroj a výstroj jednotky nejen díky sponzorským darům, ale i díky krajským dotacím, o které ve spolupráci s obcí žádáme.

 

Od roku 2006 se postupně zlepšuje i práce s mládeží. V roce 2010 kroužek navštěvuje na třicet dětí ve věku od 5 do 13 let, schůzky jsou pravidelné a dalších zájemce z kapacitních důvodů již musíme ač neradi odmítat.

V květnu 2010 převzala obec Kamenice bezúplatným převodem od HZS Středočeského kraje vozidlo CAS K25 L101 a od června stejného roku probíhá na vozidla rekonstrukce – z finančních důvodů svépomocí. Na začátku roku 2011 byla podána žádost o poskytnutí dotace ze Středočeského fondu podpory dobrovolných hasičů a složek IZS na Podporu obnovy techniky, výzbroje a výstroje jednotek SDH právě na dokončení rekonstrukce cisterny Liaz.

 

Archiv

Kalendář
<< květen >>
<< 2024 >>
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31    

Statistiky

Online: 2
Celkem: 1314
Měsíc: 1314
Den: 184